|
|
Komparace hlavních večerních zpravodajských relací ČT1 a TV Nova z genderového hlediska
Hlavoňová, Kateřina ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Sloboda, Zdeněk (oponent)
Komparace hlavních večerních zpravodajských relací ČT1 a TV Nova z genderového hlediska Tématem práce je komparace hlavních večerních zpravodajských relací ČT1 (Události) a TV Nova (Televizní noviny) z genderového hlediska. Ve své diplomové práci navazuji na feministické studie, které byly uskutečněny zejména v angloamerickém kontextu, a pokouším se ověřit, nakolik teorie formulované západními feministickými teoretičkami a badatelkami o androcentrické povaze televizního zpravodajství platí v českém prostředí. Moje práce je primárně založena na kvantitativní obsahové analýze zpravodajských relací, jejímž prostřednictvím zkoumám genderovanost českého televizního zpravodajství, tedy aspekty jako genderovou ne/rovnost, způsoby reprezentace mužů a žen (případně transgender osob), genderové role, genderové stereotypy (jejich reprodukce či subverze) a/nebo míru reflektování myšlenek feminismu ze strany zkoumaných médií. Základním cílem výzkumu je srovnání zpravodajství přední české veřejnoprávní televize (ČT1) a přední komerční televize (TV Nova) - pokouším se zjistit, zda závazek veřejné služby nějakým způsobem ovlivňuje genderovou korektnost televizního zpravodajství.
|
|
|
Analýza a popis zpravodajství Rádia Blaník
Chraščová, Veronika ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá proměnou zpravodajství Rádia Blaník. Cílem bylo zanalyzovat a zhodnotit reálné zpravodajské relace, které stanice odvysílala. Téma jsem zasadila do teoretického a historického kontextu. Stěžejní je ale v mé práci analytická část. Zkoumání jsem podrobila relace všech tří modelů, které Rádio Blaník v průběhu své existence používalo. Zároveň mě zajímal proces výroby zpráv a důvody, proč k tak zásadní a unikátní změně, jako je přechod na nový zpravodajský formát, opakovaně došlo. Pozornost jsem věnovala nejen proměnám technického rázu, ale brala jsem ohled i na cílovou skupinu rádia a obraz, kterým se snaží stanice prezentovat v mediálním prostoru. Zajímalo mě totiž, jestli Rádio Blaník postupně nerezignovalo na svou pozitivitu a regionalitu. V teoretické i analytické části jsem čerpala informace především z osobních rozhovorů s vedením rádia, archivu stanice a vlastních zkušeností, které jsem během práce v Rádiu Blaník získala.
|
|
|
Využití televizní dotykové obrazovky (plazmy) ve zpravodajství ČT24
Prokeš, Martin ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Autor v práci zpracovává téma, které se věnuje využití plazmové obrazovky a plazmových technologií v současném vysílání zpravodajského kanálu ČT 24. Práce se skládá z teoretické a praktické části, přičemž v teoretické části autor shrnuje dosavadní poznatky z oblasti televizního zpravodajství. Teoretická část zahrnuje základní definici televizního zpravodajství a jeho následné proměny, především v důsledku digitalizace. V rámci digitalizace se autor věnuje také novým formátům televizního zpravodajství, mezi které patří především televizní grafika. V druhé polovině teoretické části se autor zaměřil na charakteristiku České televize a zpravodajského kanálu ČT24. Nabízí proto stručný popis jednotlivých pořadů a také studií, ze kterých ČT24 vysílá a které s využitím plazmových technologií úzce souvisí. V praktické části se poté autor zaměřuje na konkrétní využití plazmových technologií ve vysílání ČT24. Autor nejprve nabízí základní dělení, k čemu se tyto prvky ve vysílání využívají. Na základě vlastních zkušeností a rozhovorů s pracovníky České televize poté popisuje využití plazmových technologií v jednotlivých pořadech a studiích a také jejich srovnání.
|
|
|
Funkce obrazového editora v televizním zpravodajství
Hrabáková, Andrea ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Záruba, Robert (oponent)
Autorka se v této práci věnuje tématu funkce obrazového editora v televizním zpravodajství. Praktická část této práce sestává z charakteristik práce vybraných obrazových editorů, které vznikly na základě autorčina výzkumu v redakcích televizních stanic TV Nova a ČT 24. Praktická část dále zahrnuje srovnání jednotlivých funkcí obrazových editorů, popis jejich rozdílných znaků a analýzu obrazové informace hlavní zpravodajské relace ČT Události. Teoretická část zahrnuje témata mající přímou souvislost s funkcí obrazového editora. Tyto kapitoly se věnují digitalizaci, počítačové grafice, pravidlům vizuálního jazyka v televizním zpravodajství a podobě zpravodajských studií v souvislosti s používanou televizní technikou. Tato část zahrnuje také charakteristiky jednotlivých zpravodajských studií na TV Nova a ČT 24.
|
|
|
Krvavé Televizní noviny - realita nebo mýtus?
Kratochvíl, Michal ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Vysloužilová, Kristýna (oponent)
Televizní noviny, hlavní zpravodajská relace TV Nova, je dlouhodobě ve veřejném prostoru označována za takovou, která přináší lidem pouze negativní zprávy a krvavé reportáže. Lidově jsou Televizní noviny označovány velmi často jako "černá kronika" a jsou v nich podle běžně zastávaného názoru Čechů pouze nehody, vraždy, mrtvoly a násilí. Nic jiného. V této práci se pokusím dokázat nebo vyvrátit, zda tomu tak skutečně je nebo není. Součástí práce tak je především výzkum, který bude zjišťovat, jaký je skutečný podíl "krvavého" zpravodajství v pořadu Televizní noviny, a to za celou dobu existence hlavní zpravodajské relace TV Nova. Součástí bakalářské práce je i pohled do historie televizního zpravodajství ve světě, v Československu a následně pak v České republice. Poskytne tak vhled do vývoje televizního zpravodajství, obsahu jednotlivých zpravodajských relací a také se pokusí objasnit, kdo má vliv na obsah samotný. Součástí práce je také pohled do historie zpravodajství TV Nova a jeho role v české společnosti od roku 1994, kdy TV Nova začala vysílat. V závěru práce je také analytická část, ve které jsou výsledky výzkumu interpretovány na základě teoretické části a historických reálií spojených s TV Nova.
|
|
|
Proměny profese pracovníka zpravodajské směny v Československém/Českém rozhlase
Suchan, Jan ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce "Proměny profese pracovníka zpravodajské směny v Československém/Českém rozhlase" popisuje vznik a vývoj zpravodajské směny v Československém a Českém rozhlase i pracovní náplně jejích zaměstnanců v závislosti na technologickém vývoji, hlediscích ideologických i organizačních, objemu a struktuře zpravodajského obsahu. Práce zachycuje už období od roku 1923, kdy zpravodajství Radiojournalu připravovala Česká tisková kancelář, především se pak zaměřuje na dobu od vzniku samostatného zpravodajství v roce 1945. Velký prostor věnuje napojení rozhlasu na Komunistickou stranu Československa, roli rozhlasového zpravodajství v přelomových letech 1948, 1968 a 1989 nebo cenzuře. Autor si všímá též pracovního prostředí a atmosféry ve zpravodajské směně.
|
|
|
Proměny profese pracovníka zpravodajské směny v Československém / Českém rozhlase
Suchan, Jan ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Rigorózní práce "Proměny profese pracovníka zpravodajské směny v Československém/Českém rozhlase" popisuje vznik a vývoj zpravodajské směny v Československém a Českém rozhlase i pracovní náplně jejích zaměstnanců v závislosti na technologickém vývoji, hlediscích ideologických i organizačních, objemu a struktuře zpravodajského obsahu. Práce zachycuje už období od roku 1923, kdy zpravodajství Radiojournalu připravovala Česká tisková kancelář, především se pak zaměřuje na dobu od vzniku samostatného zpravodajství v roce 1945. Velký prostor věnuje napojení rozhlasu na Komunistickou stranu Československa, roli rozhlasového zpravodajství v přelomových letech 1948, 1968 a 1989 nebo cenzuře. Autor si všímá též pracovního prostředí a atmosféry ve zpravodajské směně.
|
|
|
Media a prostor: vliv koloniální minulosti na současné zpravodajství Francie a Británie
Brádková, Hana ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Nováček, Aleš (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem koloniální minulosti na současné zpravodajství Francie a Británie. Ústřední pozornost je věnována vybraným koloniím a frekvenci jejich zmiňování na internetových serverech Skynews.com a France24.fr. Práce se tak snaží zodpovědět na otázku, zda je koloniální minulost pořád silným determinantem určujícím priority médií. Imperiální historie je stále živá především v těch zemích, které dříve rozsáhlé koloniální panství vlastnily a dnes se s dopady svých výbojů musí vyrovnávat. Právě silný vztah ke svým vlastním bývalým koloniím je identifikovatelný v mediálním prostoru. To, že sdělovací prostředky stále upřednostňují tyto státy nad informacemi o jiných bývalých koloniích, dokazuje, že historické vazby v mnoha případech zůstaly velmi silné i po skončení dekolonizačních procesů. Práce je strukturována do dvou hlavních celků. První část je věnována teoretickému zarámovaní analyzovaných pojmů (např. geografie komunikace, kolonialismus i postkolonialismus atd.), historickému exkurzu do koloniálního období a také přibližuje vybrané skutečnosti z mediálních studií. Druhá část se věnuje samotnému výzkumu, jehož cílem je analyzovat internetové zpravodajské servery a potvrdit předpoklad, že francouzská a britská média věnují větší pozornost faktům týkajících se vlastních bývalých kolonií...
|
|
|
Komparace hlavních večerních zpravodajských relací ČT1 a TV Nova z genderového hlediska
Hlavoňová, Kateřina ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Sloboda, Zdeněk (oponent)
Komparace hlavních večerních zpravodajských relací ČT1 a TV Nova z genderového hlediska Tématem práce je komparace hlavních večerních zpravodajských relací ČT1 (Události) a TV Nova (Televizní noviny) z genderového hlediska. Ve své diplomové práci navazuji na feministické studie, které byly uskutečněny zejména v angloamerickém kontextu, a pokouším se ověřit, nakolik teorie formulované západními feministickými teoretičkami a badatelkami o androcentrické povaze televizního zpravodajství platí v českém prostředí. Moje práce je primárně založena na kvantitativní obsahové analýze zpravodajských relací, jejímž prostřednictvím zkoumám genderovanost českého televizního zpravodajství, tedy aspekty jako genderovou ne/rovnost, způsoby reprezentace mužů a žen (případně transgender osob), genderové role, genderové stereotypy (jejich reprodukce či subverze) a/nebo míru reflektování myšlenek feminismu ze strany zkoumaných médií. Základním cílem výzkumu je srovnání zpravodajství přední české veřejnoprávní televize (ČT1) a přední komerční televize (TV Nova) - pokouším se zjistit, zda závazek veřejné služby nějakým způsobem ovlivňuje genderovou korektnost televizního zpravodajství.
|
host ::
RSS.